Jdi na obsah Jdi na menu

Ze Sparty...

25. 5. 2016

 Druhou půlku jsem měl z kluků radost. A to hlavně díky tomu, že tu radost z fotbalu jsem cítil z nich. Hodně se nabízeli a sami od sebe chtěli řešit situace, tak jak se to učíme na tréninku. I když je to samozřejmě těžší na pozornost, vnímavost i techniku s míčem, kluci se do toho pouštěli, a co je důležité, i jim to často vycházelo. Můžeme si o těch situacích povídat, kreslit si je, ale dokud si je neprožijí, těžko se přesvědčí, že tím mohou přehrávat tým jako je Sparta. A když z toho ještě padne gól, jako se to klukům povedlo, platí to dvojnásob. Chtěl bych pochválit za častou střelbu o kterou se staral hlavně Andy (sám ví, že některé byly možná trošku ukvapené), výborné výkony brankářů, jak Liama tak i Brůži, nejenom za zákroky, ale i za dobrou rozehrávku a zapojování se do hry. S brankáři souvisí i další věc a to mluvení. Jak byli kluci vtaženi do hry, věřím, že kdybych na 5 minut odešel pryč, vůbec si toho nevšimnou. Najednou na hřišti nebylo ticho, ale bylo slyšet povzbuzování, organizování hry, říkání si o míč. Ze Sparty jsem tedy, a určitě nejenom já, odjížděl s tím, že mě naše hra bavila.

David

Já jen doplním, aby to nebylo jen o jedné půlce, že podobně jsem to vnímal i u druhé poloviny, byť tam jsme dostávali více branek, ale třeba při střídání jsem viděl, že jsou kluci naštvaní, že musí střídat, že je to na hřišti bavilo. 

Jinak jsme v zápase zkoušeli poprvé postavení při rozehrávce brankáře soupeře tak, aby hrál se zadními a my jsme si trochu vyčkávali na to co vymyslí.