Jdi na obsah Jdi na menu

Ze Sparty..

4. 11. 2015

 Před zápasem jsme rozdělili týmy na Bayern a Barcelonu. Nesešli jsme se bohužel všichni, ale máme velmi šikovné kluky o rok níž, a tak za nás v klidu mohli nastoupit Kryštof a Lukáš a ještě náš výkon vylepšit.

S trenéry jsme se shodli, že zápas proti o rok mladším sparťanům bylo přesně to utkání, kterým by měl týden vrcholit, a z kterého se dá odnést co možná nejvíce prožitků. Konečné skóre nás nakonec celkem zaskočilo, protože hra byla poměrně vyrovnaná. Zejména dvě čtvrtiny hrály obě party velmi dobře a snad byly na hřišti i mírně lepším týmem. Mohli jsme si tedy vyzkoušet téměř všechny herní situace v dostatečném počtu opakování. Bránění, rychlé protiútoky, přečíslení, ale i delší závary před soupeřovou brankou. A co je důležité, všechno ve vysoké rychlosti, při které bylo na všechno málo času. Myslím si, a Dominik na druhém hřišti mi potvrdil, že jsme se s tím vším vypořádali více než dobře, a tak jsme začali pátrat po důvodu rozdílu ve skóre. A nebylo to zas tak složité. Poslední čtvrtinu jsme v součtu prohráli o 10 branek a někteří kluci sami přiznali, že už prostě nemohli. Pokud ale nechceme prohrávat zápasy kvůli poslední čtvrtině, bylo by dobré se zamyslet nad následujícím. Máme tréninky dlouhé hodinu a půl až dvě hodiny. Když dokážu vydržet se silami na tréninku, pak by pro mě neměl být problém uběhat hodinový zápas. Pokud to tak není, tak asi v tréninku nemakám naplno a šetřím se. Druhým momentem je ochota hrát i přes únavu, říct si nemůžu, ale poslední čtvrtinu vydržím, u někoho je to možná spíš, nemůžu, tak prostě nemůžu a nic nebude.